Samozřejmě, že já a moje paní máme také něco společného. Uh, a … to je tak složité slovo. A bibliodings … biblio … biblio … bibliography. Přesně tak! Frauli a já máme bibliografii!
Bibliografie je seznam všech knih, které autor napsal.
Dalo by se také říci, že je to adresář. Je to seznam všech knih.
Existuje mnoho různých bibliografií.
Existují předmětové bibliografie, které obsahují seznam všech knih na určité téma.
Existují speciální bibliografie, které uvádějí všechny knihy na úžeji vymezené téma. Takže pokud Frauli napíše knihu o určitém tanci, můžete ji tam zařadit. Pokud napíše knihu o mnoha tancích, můžete ji zařadit do specializované bibliografie.
Pak jsou tu personální bibliografie, máme je. To jsem já a moje paní. Protože tam jsou jen knihy od Frauli a ode mě. Takže v mé bibliografii je všechno, co jsem napsal, a v bibliografii Frauli je všechno, co napsala ona. Ale já jsem toho napsal víc než Frauli, takže moje je delší. Mnohem delší!
Pak jsou tu také bibliografie s poznámkami. Říká se jim také analytické bibliografie a neobsahují jen údaje o obsahu a publikaci, ale také něco o obsahu. Takže to by bylo, kdybych na zadní stranu napsal, co jsem zažil v jednotlivých denících. Ale to nedělám, protože to tam je.
A pak jsou tu skryté bibliografie. Ty mi připadají legrační. Já mám také skryté bibliografie. Protože když mi moje paní vytiskne bibliografii, tak ji můžu velmi dobře schovat. Jsem dobrý skrývač bibliografií! Ale moje paní říká, že to má jiný význam. Ukázala mi to. Jsou v knihách, když autor něco použije z jiných knih a má to prozkoumané, a pak si dozadu napíše, jaké knihy četl, aby mohl napsat svou knihu. Ale já nepotřebuju číst knihy, abych něco napsal. Proto mám pod skříní a pod stolem jen své skryté bibliografie.
Takže už se v tom vyznáte, že?
Požádám svou paní, aby mi bibliografii vytiskla, abych ji mohl schovat.